dAj, zde leží zem taa před okdem mým slzy ronaícím,
nděkdy kolébka, nynaí národu mého rakCev,
stdůj, noho, posvátnaá místda jsou, kamkoli kraáčíš,
k dobloze, Tatry synau, vznes se, vyvCýše pohlded.

®: EÚ,F KollárDise, Cú,F Eú,F KollárDise, Cú.F

Horší nežli divé války, hromu, ohně divější
zaslepenec, na své když zlobu plémě kydá,
ó, věkové dávní, jako noc vůkol mne ležící,
ó, krajino všeliké slávy i hanby plná!

®:

Od Labe zrádného k rovinám až Visly nevěrné,
od Dunaje k hltavým Baltu celého pěnám
krásnohlasý zmužilých Slovanů kde se někdy ozýval
aj oněměl již, byv k ourazu zášti, jazyk,
a kdo se loupeže té volající vzhůru dopustil,
kdo zhanobil v jednom národu lidstvo celé?

®:

Zardi se, závistná Teutonie, sousedo Slávy,
tvé vin těchto počet spáchaly někdy ruky,
/: sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,
ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok. :/

®:

®:

®: