Fleret
Ovce

aOvčáci ženou stáGda k údolí, abekot a ezvonků acinkáníe
z adivokých bílých mraGků mrholí, jež aza stády edolů auháení
Fovce teď Gběží Cpo temeani, dsnad hledaj' edíru ado nebee
Ftenhleten Gvýjev Cpro mě neaní, emám oči ajenom pro eteabe

Naberu plné dlaně mlhy a leju ti ji na vlasy,
jak tekla, tvoje vlasy zvlhly, tak řekl jsem si, proč asi
ti mlha stéká na ramena, hladí tvé tělo místo mě,
byla jsi trochu udivená, umím to stejně výborně.

Asi's to taky ucítila, i když koukla jsi se nevinně,
mou ruku stranou odstrčila, mám věnovat se krajině, protože
tráva už zrudla babím létem, pavouky vítr prohání
a svistí v stéblech nad útesem, prostorem plachtí havrani.

Ovčáci ženou stáda k údolí, bekot a zvonků cinkání,
z divokých bílých mraků mrholí, jež za stády dolů uhání,
ovce teď běží po návrší, z mraků, co dolů uhání,
pro změnu právě hustě prší na nás i na ty havrany.