GOd větru rozcuchaní Cobří sněhuláci,
D7vším možným ozdobeni, hs knoflíky na kabátcích,
aa dítka předškolní Ds rodiči dovádějí,
Ctu jekot a tam smích, ajak asi vypadaDjí?
GVlasy urousané, Clíčka rozzářená,
D7ruce prokřehlé ea trička promáčená,
análadu veselou hbez známek povinností,
Cchaloupku převlečenou D7do šatů silvestrovských,
Frok říká GnashledaCnou...

Krajina pod peřinou, střecha jen napolovic,
jak padne trochu sněhu, všichni hned do rukavic,
každý je Saturninem, co hlavu si neláme,
popadnout, hodit koulí a co že z toho máme?
No vlasy urousané, líčka rozzářená,
ruce prokřehlé a trička promáčená,
náladu veselou dnes jsme všech zlostí prostí,
chaloupkou zasněženou vítr si cestu klestí,
s připitkem nad krajinou...

Půlnoc už odbíjí a všichni v úzkém kruhu,
velcí i nejmenší s radostí dobrodruhů,
co právě objevili, to po čem v duši prahli,
a pro svou představu, na samé dno si sáhli.
A vlasy urousané, líčka rozzářená,
ruce prokřehlé a trička promáčená,
náladu bujarou, znavenou okolnostmi,
před další představou, čeho se příště zhostí,
tak za rok na viděnou, tak za rok na viděnou...