Jdou týdny, jdou

1
aSama bloudím ulicí,
Ckdyž noc lampy rozsvěcí
a Gden šel aspát.
Staré světlo zelené
Chladí domy kamenné,
co Gsmí si apřát?
Ref.“
d7Jdou, jdou, týdny G7jdou
a e7žádný z nich mi AnevráA7tí
tvou větu d7s tajnou přísaG7hou,
že amáš mě rád.
dJdou, jdou, týdny G7jdou
a e7nevrátí, co AuchváA7tí.
A každé d7ráno s odvaG7hou,
kam ajdou, chci znát.
2
Sama snídám potají,
vím, jak slzy chutnají.
Jak žár a dým.
Čtu i dlouhé romány,
sny mám ledem protkány.
Kam jít, a s kým?
A s kým?
Jdou, jdou, týdny jdou
a žádný z nich mi nevrátí
tvou větu s tajnou přísahou,
že máš mě rád.
Jdou, jdou, týdny jdou
a nevrátí, co uchvátí.
A každé ráno s odvahou,
kam jdou, chci znát.

Jdou, jdou, týdny jdou.
Jdou, jdou, týdny jdou.
Jdou, jdou, týdny jdou.
A žádný z nich mi nevrátí
tvou větu s tajnou přísahou,
že máš mě rád.
Jdou, jdou, týdny jdou
a nevrátí, co uchvátí.
A každé ráno s odvahou,
kam jdou, chci znát.
Jdou, jdou, týdny jdou
a žádný z nich mi nevrátí
tvou větu s tajnou přísahou,
že máš mě rád.
Jdou, jdou, týdny jdou
a nevrátí, co uchvátí.
A každé ráno s odvahou,
kam jdou, chci znát.