My chDodívali spát pod žD7elezniční most,
kGousek zga Severní nDádraží,
tam každej cizí vandrák byl v nD7aší partě host
a lGidi nás ngazejvali pDakáží,
z nás neikdo nevěděl, kdo jfisakou minulost
teáhne za sebou jak zfisávaží,
nač bDy se o to staral, i tD7ak měl svýho dost,
a nGěkdy i vzpEomínání přAekáží.

®: PGendrek, pouta, mřDíž, bAachař, cela, hlDad,
když v Boha nevěřGíš, co bDy sis nAenakrDad'.

My žili ze dne na den a bylo fuk, co kradem,
aby bylo na guláš a kořalku,
a strach pro nás tím pádem byl věrným kamarádem,
než mi pošťák dal úřední vobálku,
to advokát mi psal: jseš děsně bohatej,
dědictví užij s rovnou páteří,
a vod tý chvíle spát, klidně i hrbatej,
můžu chodit do Hiltonu do peří.

®:

Teď snídám hemenex a piju Beaujoleaux,
celý dny jen samý válení,
víc chutnávaly kdysi jen suchý fazole
a cigarety kamarádem balený,
že kumpány jsem prodal, je zatracená škoda,
život za to ze mě cvoka udělá,
krev taky není voda, a proto ve mně hlodá,
/: /: /: že ta bída byla aspoň veselá ... :/ :/ :/

/: že ta bída Gbyla aspoň Aveselá ... D:/