Když jsem Dšel z Barrandova,
potkala mě mladá vdoH7va,
řekla emi že ovdověA7la,
sotva Dbarák e7dostavěA7la.

PovíDdám tý mladý vdově:
"Nač vám dům na BarrandoH7vě?
Pojďte ev mou garsoniéA7ru,
začnem Dspolu Gnovou éDru.

D7Máte to tu pěkný, ale Gtady vás nechci už kvůli tomu,
E7že vám ho tu připomíná A7každá cihla tohoto domu.

Vdova kvinde mi dá,
že prej ráda pořád ho má,
rozzářená vona mi dí,
že kam koukne tam ho vidí.

Říká: \"Když uvidím sklep,
vidím, jak se kladivem klep\'\",
říká \"když uvidím špajz,
vidím, jak se sekerou majz\'\",
říká \"když uvidím zeď,
vidím, jak má v prstě sněť\",
říká \"když uvidím štít,
vidím, jak on z lešení slít\'.
Když se dívám po podlaze,
vidím, jak má nohu v dlaze,
když se dívám po terase,
vidím, jak má kýlu zase.\"
Říká: \"Když uvidím krb,
vidím, jak si namohl hrb\",
říká \"když uvidím strop,
vidím, jak je celkově trop.
Když se dívám po garáži,
vidím, jak má pilu v paži,
když se dívám po zahradě,
vidím, jak má kosu v bradě.\"

Běžím z Barrandova,
mává za mnou mladá vdova,
je mi hej, na mou věru,
že mám jen garsoniéru.