hSvětla aut v mlze slábla, já Fisz dálnice sjel,
Aza bleskem poslem ďábla, jenžE mě hnal do pekel.
GJsem jel tuhle půlnoc a Dměl všeho dost.
eKdyž náhle před kapotou, Fisdům tu stál, jako by z té mlhy rost.

Jen jsem proběhl deštěm, našel dveřní štít,
podle zvonu nad vchodem, kaple či márnice mohla to být.
Bude tam pro mě nocleh, nebo mám jít dál
tu však oslovil mě čísi hlas a ten hlas já znám.

®: GZde vítá tě hotel KaliDfornia,
místo příejemné a ten krásný kraj,h7
Gzelený přístav je hotel KaliDfornia,
levně nájemené, v zimně v létě Fisráj.

Ta žena s rozžatou lampou, ta její pobledlá líc,
bylo jí 28-30 let, možná i víc, tak jsem šel za ní krokem,
stín jejich zad jak sálala horkem, jak dýchal z ní chlad.

Najednou plno světel,stůl s jídlem a vším,
řekla kdybys snad měl chuť večeřet a neměl právě s kým.
Jsi stejný jak jsem tě znávala dávno už dřív,
nesla jsem zrovna kytky na tvůj hrob, ale ty jsi živ.
®:

Tehdy byl jsem šťasten, s tou cizí ženou tam,
než řekla:“ Tenhle řetěz na ruku hleď, pro štěstí ti dám.
Jsi se mnou navždy spoután, ten nesvlékneš už víc“
a tu mi svitlo – musím pryč, odtud pryč jen dešti vstříc.

A tak skončil příběh, vlastně tak jsem si to přál,
však od té doby, hledám jen hotel Kalifornia dál.
Ten dům nikdo nezná, nevím možná sen či klam,
co však řetěz na mém zápěstí, kde se vzal proč ho mám.