FPopelko, zapomeň jak bolí
celou noc přebírat jen C7hrách,
holoubek letí k tobě z polí,
a – pohleď – sedá na tvůj Fpráh.

FOříšek, co ti složil k nohám,
F7otevři, dítě bláhoBvé, b
Foříšku neubude, C7a co je uvnitř, bude
Ftvé, to C7všechno bude Ftvé.

FOříšek malý vcelku, oříšek pro Popelku,
dobře, že někde v světě C7zrál,
že dal ti zlaté šaty, střevíčky padly a ty
mohlas` jít na svůj první Fbál.

F7Však od těch dob už není takový k nalezení,
marně se toulám podhraBdím,
až projdu F-trním, hložím,
Fsnad ti ho Bk nohám složím,
Fjestli o něj C7cestou zavaFdím.

Snad ještě dodnes někde, kdo ví,
Popelka hrášek přebírá
a proto chodím, hledám v křoví
a les mi náruč otvírá.

Oříšek ne a ne však najít
a ona truchlit musí dál,
oříšek na větývce, rád bych té smutné dívce
dal, tak rád bych jí ho dal.

Oříšek malý vcelku, oříšek pro Popelku,
já vím, že někde jistě zrál,
abys` ty, Popelko má, co sama pláčeš doma
mohla jít na svůj první bál.

Oříšek popelavý, možná, že mám ten pravý,
mám nebo nemám, těžko říct.
Nejdřív se rozbít musí, a to já netroufnu si,
bojím se, že uvnitř není nic.

FBojím se, že C7uvnitř není Fnic. b F C7 F B F