a G7 a G7 E

Když stíCny k sobě v touze lnou,

tma prohlásí se kouzelnou

a někde G7znějí bicí,

když Fměsíc tepe Gdo mřížky

dva FPopelčiny Goříšky

s šedivou aholubicí,

když Czvony půlnoc dozvoní

a vratiče se rozvoaní,

zlý sen se dvrací znovu,



/: jsou (F)dosud v oknech stře(G)py skla

a akrev, jež znovu vytryskla,

Gska(E)pává ado proslovů. :/ a F a G7 E



Když úzkost chodí po špičkách

jak dívka v modrých lodičkách

a v bílé rozhalence,

když promarněno vzkříšení,

když most má pouta lešení,

jež křičí na milence,

když zlato pláče mosazí,

když vzduch se oděl do sazí

a prázdnem škváry zeje

/: zas strach má ze lži mozaiku

a za svěrací kazajku

už našel farizeje. :/



®: Zvracíme Gpřecpaní a Gměsíce se apočínají pátkem,

křičíme Gze spaní, zas děsíce se apodepsaným řádkem,

pod hranou Godvahou tkví pobledlost, jak aPilát ruce myjem,

když s chladnou Grozvahou jde Eposedlost, pak azítřka nedoEžijem.



Když lež je pravdy zárukou,

jde volnost s pouty na rukou

a vůkol kvetou hroby,

když z lásky stal se mouřenín,

pak děvce podá růženín

a zbude bez ozdoby,

když zloba zbývá bez lásky,

pak Židům krade oblázky

a hlásá toleranci,

/: a intelekt když bez duše,

pak podoben je ropuše

či slepci s mečem v tanci. :/