Karel Kryl
Gloria

1. Je Cnoc, v které nezpívá aandělů chór
   a Fnevidět Gvíce kov s Cpříchutí slanou,
   pláč Fna písku Gulpívá Cu paty ahor
   a Fvánoční Esvíce dnes ana hrobech Gplaanou,
   FGloria anezní, tlí [d(Dmi] G)mudrci  v Ekrytech a aHerodes bdí,
   FGloria anezní, jsou dstřepiny v Ebytech u arozbiGtých azdí.
2. Vše zalito svitem, i neony měst,
   tři vteřiny ticha, v nichž umlkly zbraně,
   svět pohrdl citem a táže se hvězd,
   proč proroctví lichá jsou podobna hraně,
   Gloria nezní, teď zpívají hlavně žalm "Chtíc, aby lkal",
   Gloria nezní vzdor hvězdě, jež slavně plá nad hřbety skal.
3. Je tichá noc svatá, v níž nepadá sníh
   a šílenec Svět řekou bláta se brodí,
   je slepý a hmatá po ořízkách knih,
   snad po stovkách let znova Kristus se zrodí,
   Gloria zazní a přeroste tráva přes písečný vír,
   Gloria zazní, buď na nebi sláva a na Zemi mír.