d B7 A
Do čtverce dpatia stín B7padá A7mezi dslova,
mlčíme Fty i já, pak Cpromluvíme dznova,
život je gprožitý a v Crohu mlčí dběsi,B7
mluvíme djá i B7ty, a Anerozumíme A7si. d

Zšeřelou krajinou jde žebrák žití mého,
já myslím na jinou, ty myslíš na jiného,
zraněný pária a pýcha baronesy,
mluvíme ty i já, a nerozumíme si.

®: Dva Cu jednoho stolu nad vázou s květinami,
dvě gpísně, lhané v mollu - dvě dlodi mezi krami,
a Bslina z dračí tlamy ve dsklínce alkoholu,
tím Bvíce jsme tu sami, čím Adéle jsme tu spolu,
ta da da ...B7 g A A7 d B7 g A A7 d7/6

Za řevem diskoték a světa,kde se vraždí,
jsme blízko na dotek, a přece oba za zdí,
myslíce na city, jež byly kdysi kdesi,
mluvíme já i ty, a nerozumíme si.

Za slovy slova jdou a nevydají větu,
pod tlící hromadou nedarovaných květů,
dekretů na byty a dýchaného smogu
mlčíme já i ty v dvojitém monologu.

®: Jen slina z dračí tlamy ve sklínce alkoholu,
tak neskonale sami, tak nekonečně spolu,
dva u jednoho stolu, dvě lodi mezi krami,
je předaleko k molu a temno nad vodami,
ta da da ...