1. Byl jest asličný Grytíř z acínu
či snad lancknecht Gmuškeatýr
na poličce v polostínu
barevný měl štít i knír
nad hlaGvou meč nehýCbá se
není Eslyšet bitvy ařev
tak tu Gstojí v plné Ckráse
chce být Etvůj a chce prolít akrev G a
a co drůže Ckterá dvadne
v čínské Fváze Copoddál
za okFny už Cpodzim dchřadne
ona natruc Cvoní ddál
kolik Cplátků ještě Fzbývá
zrcaAdlo má matný djas
na seCbe se růže Fdívá
chce být Atvá a chce přelstít dčas C d

2. A ta růže co se tváří že se jí čas netýká
přes den pyšně vůkol září v noci tajně naříká
okamžik se nedá vrátit marně čekáš na zázrak
nechceš-li mou lásku ztratit neříkej "ještě ne až pak"
a ten rytíř co se věčně chystá ztéci lásky věž
na poličce nekonečně vymlouvá se je to lež
ten kdo váhá nese vinu buďto útok nebo krach
ty jsi jak ten rytíř z cínu cit je cit ale strach je strach

3. A tak v prvním chvatu mládí klečíš lásce u nohou
koho kdo tu vlastně svádí slova nic už nezmohou
jí je mdlo a dech se tají a ty rudneš jako rak
oba chcete být už v ráji peklem tam cesta vede však
končí téměř bezúhonně tahle věčná balada
končí pro nás ne však pro ně to vás jistě napadá
byl jest jeden sličný inu to už znáte a tak dál
a ten v něžném polostínu dívce prý růži na klín dal.