eJá jako kouzelník mám bílou F holubici
jenž umí amluvit a přiletí ti Gna klín,
ty jako dívka si ji opatrně pohladíš
a holubice vykřikne: „Jasmín!“

Já jako medvěd, který hraje na cembalo
i jako kůň, který obrací mu noty,
i jako hranostaj, který ty noty píše,
opatrně rozvážu ti boty.

Až do tvého dměsta, které jmenuje se gSamota, přijede F cirkus
- a to jsem jenom a já!!
postavím stan, ty všechna místa obsadíš a víš,
že zítra budu pryč.

aJsem cizí člověk ve vlastním esrdci…
Jsem cizí člověk ve vlastním srdci…
(Dnes naposled dnes naposled v náručí dnes naposled slavný polykač ohně)

Já jako ten, který strhne plachtu šapitó
a tvojí Večernice dotýká se prstem
i jako skřítek s malou černou krabičkou,
v níž se objeví.. „Můj prsten!“

Já jako hudebník, který hraje na tubu,
a tobě zdá se že má vlkodlačí oči
i jako sedm pudlů měnících se na rybu,
ty která slyšíš o čem pak ona mlčí.

dAž do tvého města, které jmenuje seg Samota, přijedeF cirkus
- a to jsem jenoma já
postavím stan ty všechna místa obsadíš a víš,
že zítra budu pryč.

Jsem cizí člověk ve vlastním srdci…
Jsem cizí člověk ve vlastním srdci…
…není v něm leknín ani žádná jiná stvůra… jenom já!