GKůň bílý Cpádí vlaDkům GvstCřícG
já Gnastahvuji Avětru Dlíc, oujéjé,
Ctvůj kůň se Džene blíž a eblíž
Ctvůj kůň se Džene blíž a eblíž
Cjen chvíli Duž mě Guvidíš.C G C

/:Zas na rtech cítím slaný žár:/, i chuť tvé touhy vzdechů pár, oujéjé,
/:Až známá vůně zavane:/, sem skrze vlasy zcuchané.

/:To loňské léto moře jas:/, a modré světlo z pod tvých řas, oujéjé,
/:zlé ruce láskou zjemnělé:/, mě pořád pálí po těle.

/:Když oheň zhasne zbývá dým:/, a racek s křídlem zlomeným, oujéjé,
/:Co loď tvou dlouho provázel:/, a křičel když si odcházel.

/:Kůň bílý cval svůj otáčí:/, však stovkám koní nestačí, oujéjé,
/:To přece kdekdo z města ví:/, že tenhle vlak tu nestaví.

/:Tak odpusť mi můj telegram:/, zas ty teď budeš víc než sám, oujéjé,
/:V tvé hlavě vzňal se plamínek:/, a sletoval drát vzpomínek.

/:Kůň bílý mizí v stopách tvých:/, jak letní víno letní hřích, oujéjé,
/:Snad váháš nad tím co já vím:/, že srdcem tvým jen projíždím.