1.fisJsem na větvi zE věrnosti fisstromů,
Aže každý Esvé kořeny Azná
: a Ajen tichemE brání se fistomu,D
kdyžfis místo své Eopustit má.fis : (Cis7)


2.Já nikdy jsem na místě nestál
a prožil pár toulavejch dní,
: než došlo mi, že asi hledám
to místo kde zakořením. :


3.Jsem na větvi z odvahy stromů,
že důstojně dovedou stát
: i ve zkoušce blesků a hromů
i v držení vzpřímených zad. :


4.Já před smůlou často se sklonil
a někdy dnů příštích se bál.
: Jen stromy ví, že čas vše zhojí
a na kůře smůla leskne se dál. :


sólo

5.Jsem na větvi ze síly stromů,
že oporou dokážou být
: a nikdy se neptají komu
smí nabídnout stín svůj a klid. :


6.Já hledal jsem po celém světě
co z domova měl jsem už znát,
: že čím hlubší kořeny mají,
tím pevněji dokážou stát :

,žeA všichni kdo Ekořeny mafisjí, D
vždyfis pevnějiE dokážou fisstát.