ŽCivot jak obrázek A7od Lady ddávno skončil, už jsem vGelká holkaG+,
nCatrpklá jak víno z MA7oravy, kddyž mě občas někdo nGepofoukáG+,
zpCívám, a to mi stačí, zpFívám jak zfobák ptačí,
prCej kdo zpívá, tA7en se nebojí, tdak vzhůru nGa refrCénG+(-).

Stále držet krok mě nebaví, do svejch snů se tiše vkrádám,
pořád dívat se ti do hlavy přešlo, už nestrádám,
zpívám, a to mi stačí, zpívám jak zobák ptačí,
prej kdo zpívá, ten se nebojí, tak vzhůru na refrén.

®: I skřdivan přestal zpGívat, teiše kAouk',
a ddatel, zdGálo by se, v reytmu tlAouk',
a nda rybníce pGárek labute Aí
posldouchá, kGrky k prF7+asknutíf.

Vlak mi ujel, jizvy srůstaly
někdy rovně, jindy šejdrem,
koleje po něm zůstaly,
ale o ty přece vůbec nejde,
zpívám, a to mi stačí, zpívám jak zobák ptačí,
prej kdo zpívá, ten se nebojí, tak vzhůru na refrén.

®: Na obloze hejno vrabčáků
vyvádí jak já po jabčáku
a nad topolem podle skal
jakoby někdo zatleskal.
*: ZpCívám, a to mi stačí, zpFívám jak zfobák ptačí,
prCej kdo zpívá, tA7en se nebojí, tdak vzhůru nGa refrCén.

®: Zpívám beze slov, vítr je sfouk',
slavík se přidal, předtím špačky tlouk',
a na rybníce párek labutí
poslouchá, krky k prasknutí.

=1. + tden se nGebojCí,A7 tden se nGebojCí ...