GKdysi G7+dávno Gchtěl jsem G7+lítat,
Gvidět G6ráno G7slunce G6svítat
adříve, D7než ho aspatří
D7ostatG6ní. e7 G6 e7

GDuhouG7+-u Gskel a G7+mýdla
Grostla G7+mým G7přáním G6křídla,
arostla D7má atouha
D7a já Gs ní. G6 G

a7Chtěl jsem být D7princem,
který Ghledá modrou G7Zem,
a7kde tajou D7pouště, hoří esníG7-íh.
a7Knížka, kterou Saint D7Exupéry
Gnapsal s úsměG7vem,
a7byla hvězdou mých D7nocí
klukovGskýG7+ G-ých. G7+

Kdysi dávno znal jsem kouzlo,
kterým nebe na Zem sklouzlo
vždycky, když jsem šťastný usínal.
Můj sen v spánku čistém
plavil se s Monte Chriustem,
Aladinovou lampu zhasínal.

Chtěl jsem být princem,
který našel duši svou,
co vždycky poví, kdo je lhá-ář.
Knížka, kterou Saint Exupéry
nazval pohádkou
každou noc jsem si dával pod polštář.

Hm, kdysi dávno znal jsem tóny,
žluté jako lampióny,
které někdo k hvězdám vystřelí.
Svět byl víc než sálem
a já jsem zaspal málem
chvíli, kdy byl jsem dospělý.

Stal jsem se mužem,
který hledá modrou Zem
a dodnes uměl bych si hrá-át.
Knížku, kterou Saint Exupéry
napsal s úsměvem,
z očí maličkých princů čtu si rád.

Va-vá, va-vá-va-va-va,
va-vá, va-vá-va-va-va, vá-á-á.

Stal jsem se mužem,
který hledá modrou Zem
a dodnes uměl bych si hrá-át.
Knížku, kterou Saint Exupéry
napsal s úsměvem,
z očí maličkých princů čtu si rád.

Kdysi dávno chtěl jsem lítat,
kdysi dávno chtěl jsem lítat,
kdysi dávno chtěl jsem lítat,
kdysi dávno chtěl jsem lítat...