1. GStála před zrcadlem v hkoupelně a atvářila se na sebe,
emáminou rtěnkou hmázla i oboCčí,
po bytě Gchodí nahá, je jí tak hpříjemně, a apíše báseň pro tebe,
ekolotoč se ještě hstokrát otoCčí.

R: GJaro bylo krásný, hléto v plným proudu
aa podzim byl daleko,
GJaro bylo krásný, hléto v plným proudu
aa podzim byl daleko.
2. Má jen spoustu bezva známostí a ráda dělá grimasy,
jakou zvolit, když prolétne netopýr,
a den si poskládá ze samých radostí a myslí, na co asi,
v televizi zuří válka anebo je tu mír?
R: (Jenže) jaro bylo krásný, léto v plným proudu
a podzim je daleko a zima není,
jaro bylo krásný, léto v plným proudu
a podzim je daleko.

*: A tak Gtančí a zpíhvá,a a tak Gtančí a zpíhvá,a
a tak si Gtančí a zpíhvá,a ea tak si Gtančí a zpíhvá.a
3. Stála před zrcadlem v koupelně a smála se na syna,
její muž už zase někam šel,
v bytě cítí někdy v noci zřetelně, jak úzkost sama začíná,
modelovat výraz našich těl.
R:
*:
4. Stála před zrcadlem v koupelně a dívala se na sebe,
polekaná tváří, co je tam,
v bytě budík tiká, jí je pekelně, a slunce zašlo za nebe,
smutně říká: bože, já odkvétám.
R: (Ó né...) Tělo pořád krásný, život v plným proudu
a podzim je daleko a zima není,
tělo pořád krásný, život v plným proudu
a podzim je daleko.
*: A tak tancuj a zpívej, a tak tancuj a zpívej,
a tak si tancuj a zpívej, a tak si tancuj a zpívej ...