ATady seB skryjeAme, braBtře[...], řekl muž s rozedranou halenou
svému druhovi ve vojenských botách.
Oba stáli mlčky před rozpadlým stavením,
kde hodlali najít úkryt před bouří
a královským vojskem, které jim bylo v patách.
Oba chtěli zůstat neviděni,
oba měli proč se ukrývat jako myši z děr.
Jeden byl tulák a jarmareční zloděj, který unikl šibenici,
druhý byl vojenský zběh, dezertér.

dNemůžu spát, Bněkdy až do rozedAnění
Čekám dna ráno - na ránu zB milosti v temnotAách
dDnes v noci jediná Bhvězda na nebi Anení
gHerodes vede své vojsko k děťátku Av jesličkách
Kdo gzváží můj strach a mou odvahu na miskáchA vah?

Už mnoho měsíců putovali zasněženou krajinou,
podpírali jeden druhého
a společně snášeli hlad a bídu, mráz i sníh.
Zloděj snil o poklidném životě venkovana,
dezertér blouznil o vojenském štěstí
a slavných vítězstvích.
Jedné noci zloděj zul své boty
a vedle spícího vojáka
položil svou tornu s ukradeným zlatem.
Jeho modrý kabát si přehodil přes ramena
a bedra si opásal jeho opaskem.
Je na čase vydat se každý svou cestou,
bratře, a žít dál, ber kde ber.
Jen ty jsi od této chvíle zloděj a já dezertér.

Nemůžu spát, někdy až do rozednění
Čekám na ráno - na ránu z milosti v temnotách
Dnes v noci jediná hvězda na nebi není
Herodes vede své vojsko k děťátku v jesličkách
Kdo zváží můj strach a mou odvahu na miskách vah?

Nemůžu spát, někdy až do rozednění
Čekám na ráno - na ránu z milosti v temnotách
Dnes v noci jediná hvězda na nebi není...