Dáša jedla cukroví, zkazila si chrup,
měla úsměv medový, teď jí chybí zub.
Budoucnost má nejistou, nemůže se vdát,
radila se s dentistou, zda můstek moh by dát.

Dentista byl elegán, sklonil k Dáše trup,
můstek byl jí skvěle dán, zas má krásný chrup.
Pak jí řekl: “Miláčku já k Vám láskou vzplál,
vypnu jenom vrtačku a pak bych si Vás vzal."

Dáša jedla cukroví, zkazila si chrup,
měla úsměv medový, teď jí chybí zub.
Budoucnost má nejistou, nemůže se vdát,
radila se s dentistou, zda můstek moh by dát.

Jezte slečny cukroví, nešetřete chrup,
denně bonbón větrový na Váš přední zub.
Mezírka se přemostí, čeho se tu bát,
s dentistou a s radostí pak můžete se vdát.