Minulost Jaromir Nohavica
Korektę nadesłał
Piotr Minartowicz
8 miesięcy temu
Instrument:
Gitara
Dsus2 A
Jako když k půlnoci na dveře zaklepe nezvaný host,
Emi G A
stejně tak na tebe za rohem čeká tvoje minulost.
Šaty má tytéž, vlasy má tytéž a boty kožené.
Pomalu kulhavě za tebou pajdá, až tě dožene
a řekne:
Dsus2
Tak mě tu máš,
A
tak si mě zvaž,
Emi
pozvi mě dál,
A
jestli mě znáš.
Dsus2
Jsem tvoje minulost.
V kapse máš kapesník, který jsi před léty zavázal na uzel.
Dávno jsi zapomněl to, co jsi koupit měl v samoobsluze.
Všechno, cos po cestě poztrácel zmizelo, jak vlaky na trati.
Ta holka nese to v batohu na zádech, ale nevrátí,
jen říká:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Stromy jsou vyšší a tráva je nižší a na louce roste pýr,
červené tramvaje jedoucí do Kunčic svítí jak pionýr.
Jenom ta tvá pyšná hlava ti nakonec zůstala na šíji.
Průvodčí, kteří tě vozili před léty dávno nežijí.
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Na větvích jabloní nerostou fíky a z kopřiv nevzroste les.
To, co jsi nesnědl včera a předvčírem musíš dojíst dnes.
Solené mandle i nasládlé hrozny máčené do medu.
Ty sedíš u stolu a ona nese ti jídlo k obědu
a říká:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Rozestel postel a ke zdi si lehni, ona se přitulí.
Dneska tě navštíví ti, kteří byli a kteří už minuli.
Každého po jménu oslovíš, neboť si vzpomeneš na jména.
Ráno se probudíš a ona u tebe v klubíčku schoulená
a řekne ti:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozval´s mě dál,
teď už mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Dsus2 A
Jako když k půlnoci na dveře zaklepe nezvaný host,
e G A
stejně tak na tebe za rohem čeká tvoje minulost.
Šaty má tytéž, vlasy má tytéž a boty kožené.
Pomalu kulhavě za tebou pajdá, až tě dožene
a řekne:
Dsus2
Tak mě tu máš,
A
tak si mě zvaž,
h
pozvi mě dál,
A
jestli mě znáš.
Dsus2
Jsem tvoje minulost.
V kapse máš kapesník, který jsi před léty zavázal na uzel.
Dávno jsi zapomněl to, co jsi koupit měl v samoobsluze.
Všechno, cos po cestě poztrácel zmizelo, jak vlaky na trati.
Ta holka nese to v batohu na zádech, ale nevrátí,
jen říká:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Stromy jsou vyšší a tráva je nižší a na louce roste pýr,
červené tramvaje jedoucí do Kunčic svítí jak pionýr.
Jenom ta tvá pyšná hlava ti nakonec zůstala na šíji.
Průvodčí, kteří tě vozili před léty dávno nežijí.
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Na větvích jabloní nerostou fíky a z kopřiv nevzroste les.
To, co jsi nesnědl včera a předvčírem musíš dojíst dnes.
Solené mandle i nasládlé hrozny máčené do medu.
Ty sedíš u stolu a ona nese ti jídlo k obědu
a říká:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Rozestel postel a ke zdi si lehni, ona se přitulí.
Dneska tě navštíví ti, kteří byli a kteří už minuli.
Každého po jménu oslovíš, neboť si vzpomeneš na jména.
Ráno se probudíš a ona u tebe v klubíčku schoulená
a řekne ti:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozval´s mě dál,
teď už mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
J
s
Šaty má tytéž, vlasy má tytéž a boty kožené.
Pomalu kulhavě za tebou pajdá, až tě dožene
a řekne:
T
t
p
je
Jsem tvo
V kapse máš kapesník, který jsi před léty zavázal na uzel.
Dávno jsi zapomněl to, co jsi koupit měl v samoobsluze.
Všechno, cos po cestě poztrácel zmizelo, jak vlaky na trati.
Ta holka nese to v batohu na zádech, ale nevrátí,
jen říká:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Stromy jsou vyšší a tráva je nižší a na louce roste pýr,
červené tramvaje jedoucí do Kunčic svítí jak pionýr.
Jenom ta tvá pyšná hlava ti nakonec zůstala na šíji.
Průvodčí, kteří tě vozili před léty dávno nežijí.
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Na větvích jabloní nerostou fíky a z kopřiv nevzroste les.
To, co jsi nesnědl včera a předvčírem musíš dojíst dnes.
Solené mandle i nasládlé hrozny máčené do medu.
Ty sedíš u stolu a ona nese ti jídlo k obědu
a říká:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Rozestel postel a ke zdi si lehni, ona se přitulí.
Dneska tě navštíví ti, kteří byli a kteří už minuli.
Každého po jménu oslovíš, neboť si vzpomeneš na jména.
Ráno se probudíš a ona u tebe v klubíčku schoulená
a řekne ti:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozval´s mě dál,
teď už mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Dsus2
ako když k půlnoci na dveře zaklA
epe nezvaný host,s
e
tejně tak na tebe za roG
hem čekA
á tvoje minulost.Šaty má tytéž, vlasy má tytéž a boty kožené.
Pomalu kulhavě za tebou pajdá, až tě dožene
a řekne:
T
Dsus2
ak mě tu máš,t
A
ak si mě zvaž,p
h
ozvi mě dál,je
A
stli mě znáš.Jsem tvo
Dsus2
je minulost.V kapse máš kapesník, který jsi před léty zavázal na uzel.
Dávno jsi zapomněl to, co jsi koupit měl v samoobsluze.
Všechno, cos po cestě poztrácel zmizelo, jak vlaky na trati.
Ta holka nese to v batohu na zádech, ale nevrátí,
jen říká:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Stromy jsou vyšší a tráva je nižší a na louce roste pýr,
červené tramvaje jedoucí do Kunčic svítí jak pionýr.
Jenom ta tvá pyšná hlava ti nakonec zůstala na šíji.
Průvodčí, kteří tě vozili před léty dávno nežijí.
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Na větvích jabloní nerostou fíky a z kopřiv nevzroste les.
To, co jsi nesnědl včera a předvčírem musíš dojíst dnes.
Solené mandle i nasládlé hrozny máčené do medu.
Ty sedíš u stolu a ona nese ti jídlo k obědu
a říká:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Rozestel postel a ke zdi si lehni, ona se přitulí.
Dneska tě navštíví ti, kteří byli a kteří už minuli.
Každého po jménu oslovíš, neboť si vzpomeneš na jména.
Ráno se probudíš a ona u tebe v klubíčku schoulená
a řekne ti:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozval´s mě dál,
teď už mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
J
Emi
stejně tak na tebe za rohem čeká tvoje minulost.
Šaty má tytéž, vlasy má tytéž a boty kožené.
Pomalu kulhavě za tebou pajdá, až tě dožene
a řekne:
T
t
Emi
pozvi mě dál,
j
Jsem tvoje min
V kapse máš kapesník, který jsi před léty zavázal na uzel.
Dávno jsi zapomněl to, co jsi koupit měl v samoobsluze.
Všechno, cos po cestě poztrácel zmizelo, jak vlaky na trati.
Ta holka nese to v batohu na zádech, ale nevrátí,
jen říká:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Stromy jsou vyšší a tráva je nižší a na louce roste pýr,
červené tramvaje jedoucí do Kunčic svítí jak pionýr.
Jenom ta tvá pyšná hlava ti nakonec zůstala na šíji.
Průvodčí, kteří tě vozili před léty dávno nežijí.
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Na větvích jabloní nerostou fíky a z kopřiv nevzroste les.
To, co jsi nesnědl včera a předvčírem musíš dojíst dnes.
Solené mandle i nasládlé hrozny máčené do medu.
Ty sedíš u stolu a ona nese ti jídlo k obědu
a říká:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Rozestel postel a ke zdi si lehni, ona se přitulí.
Dneska tě navštíví ti, kteří byli a kteří už minuli.
Každého po jménu oslovíš, neboť si vzpomeneš na jména.
Ráno se probudíš a ona u tebe v klubíčku schoulená
a řekne ti:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozval´s mě dál,
teď už mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Dsus2
ako když k půlnoci na dveře zaklepe nezvaný host, A
Emi
G
A
stejně tak na tebe za rohem čeká tvoje minulost.
Šaty má tytéž, vlasy má tytéž a boty kožené.
Pomalu kulhavě za tebou pajdá, až tě dožene
a řekne:
T
Dsus2
ak mě tu máš,t
A
ak si mě zvaž,Emi
pozvi mě dál,
j
A
estli mě znáš.Jsem tvoje min
Dsus2
ulost.V kapse máš kapesník, který jsi před léty zavázal na uzel.
Dávno jsi zapomněl to, co jsi koupit měl v samoobsluze.
Všechno, cos po cestě poztrácel zmizelo, jak vlaky na trati.
Ta holka nese to v batohu na zádech, ale nevrátí,
jen říká:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Stromy jsou vyšší a tráva je nižší a na louce roste pýr,
červené tramvaje jedoucí do Kunčic svítí jak pionýr.
Jenom ta tvá pyšná hlava ti nakonec zůstala na šíji.
Průvodčí, kteří tě vozili před léty dávno nežijí.
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Na větvích jabloní nerostou fíky a z kopřiv nevzroste les.
To, co jsi nesnědl včera a předvčírem musíš dojíst dnes.
Solené mandle i nasládlé hrozny máčené do medu.
Ty sedíš u stolu a ona nese ti jídlo k obědu
a říká:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozvi mě dál,
jestli mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Rozestel postel a ke zdi si lehni, ona se přitulí.
Dneska tě navštíví ti, kteří byli a kteří už minuli.
Každého po jménu oslovíš, neboť si vzpomeneš na jména.
Ráno se probudíš a ona u tebe v klubíčku schoulená
a řekne ti:
Tak mě tu máš,
tak si mě zvaž,
pozval´s mě dál,
teď už mě znáš.
Jsem tvoje minulost.
Zasada Dobrego Harcerza
Wprowadzamy kilka zmian w zasadach kontrybucji. Przeczytaj co się zmieniło: Aktualizacja zasad.Korekty +0 -2
Status: OdrzuconaWartość: 2 punkty karmy
Głosy i komentarze
Historia
Stanisław
Dodałem akordy nad całym tekstem i tłumaczenie, które śpiewa się w moim środowisku po zaśpiewaniu oryginału (a czasem przeplatając).
Korekty
1 miesiąc temu
|
głosował za odrzuceniem z -30 punktami 8 miesięcy temu
głosował za odrzuceniem z -70 punktami 8 miesięcy temu